Zveřejňování dokumentů ve sbírce listin obchodního rejstříku

Dovoluji si navázat na článek z roku 2015, kdy jsme Vás v souvislosti s novelou Zákona o účetnictví účinnou od 1.1.2016 informovali o kategorizaci účetních jednotek a v souvislosti s tím i s druhem sestavovaných výkazů a jejich zveřejňováním.1 Protože v těchto měsících nastává období právě spojené se zveřejňováním povinných účetních výkazů ve Sbírce listin obchodního rejstříku, věnuje se tento článek aktu zveřejňování více do hloubky.

Všeobecně platné pravidlo zní, že by se účetní listiny měly zveřejnit bez zbytečného odkladu. V zákoně o účetnictví2 se v § 21a, odst. 2 je stanoveno, že účetní jednotky, kterým účetní závěrku ověřuje auditor, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu až po ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem v účetní jednotce do 30 dnů. Nejpozději je povinnost zveřejnit účetní závěrku do 12 měsíců od rozvahového dne, bez ohledu na to, zda byly účetní záznamy schváleny. Toto stejné pravidlo platí i pro jednotky neauditované.

Do sbírky listin, je možné zakládat pouze listiny v elektronické podobě, a to v datovém formátu PDF. Velikost vkládaných dokumentů je u formátu PDF omezena na velikost 150 kB na 1 stránku listiny. To znamená, pokud vložíme listinu o 15 stranách, její velikost může být maximálně 2,25 MB. Pro jedno podání před datovou schránku, e-mail, online podání nebo přes webovou ePodatelnu, existuje omezení ve velikosti, a to 10 MB pro všechny PDF dokumenty.

Pokud by rejstříkový soud přišel na porušení povinnosti k zakládání dokumentů do sbírky listin, a zároveň vyzval osobu zapsanou do veřejného rejstříku k předložení dokumentů, může po neuposlechnutí výzvy uložit pořádkovou pokutu ve výši až do 100 000 Kč.3 Pokud by rejstříkový soud opakovaně vyzýval zapsanou osobou k plnění její povinnosti zakládat dokumenty, může zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, aniž by podal návrh. Navíc tím, že člen statutárního orgánu právnické osoby neplní povinnosti, porušuje hrubě péči řádného hospodáře.4

V současné době je běžné, že k zakládání účetních závěrek do sbírky listin obchodní společnost pověří účetní společnost. V takovém případě, pokud by účetní společnost neplnila povinnost, jsou následky pouze soukromoprávní důsledky v jejich vzájemném vztahu. Avšak vůči orgánům státní správy má stále odpovědnost statutární orgán zapsané osoby.

Porušování povinnosti zakládat listiny může mít i trestněprávní následky, podle § 254, odst. 2 trestního zákoníku. Tento paragraf říká, že trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění se dopustí ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu … neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.5 Za takové porušení hrozí trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti. Pak záleží, jaká škoda byla způsobena takovým jednáním, od toho se odvíjí zvýšené tresty odnětí svobody.

‍

Simona Jiroutová
Accounting Consultant Assistant