Sankce FÚ za přestupky při vedení účetnictví

Zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) definuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu má účetní jednotka vést své účetnictví. V případě, že se účetní jednotka dopustí postupu, který není v souladu se zákonem o účetnictví, může finanční úřad vyměřit sankci ve správním řízení.

‍Kdo je podle ZoÚ povinen vést účetnictví je uvedeno v §1 odst. 2

• Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
• Zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají. Jedná se o tzv. stálé základy nebo stálé provozovny“
• Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány do obchodního rejstříku
• Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a zároveň jejich obrat přesáhl částku 25 000 000 kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok
• Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví dobrovolně
• Ostatní fyzické osoby, kterým vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis

‍Finanční úřad může udělit sankce v různých sazbách, které jsou v následujících hodnotách:

• 3% z netto hodnoty aktiv
• 6% z netto hodnoty aktiv
• 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem
• 5 000,00 Kč
• 50 000,00 Kč
• 100 000,00 Kč

Výše netto aktiv se zjistí z účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky sestavené za období, ve kterém ke konkrétnímu porušení povinností došlo. Pokud ještě není za dané období účetní závěrka sestavena, použije se brutto hodnota aktiv. Zde se jedná o výši aktiv, která není upravená o rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Pokud však nelze ani tímto způsobem zjistit skutečná hodnota aktiv, použije finanční úřad k určení kvalifikovaný odhad.

‍Jaké jsou nejčastější přestupky, za které finanční úřad ukládá sankce?

Sankce 3% z netto hodnoty aktiv:

• Účetní jednotka vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 a – účetní jednotka musí vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz o účetnictví a o finanční situaci účetní jednotky.
• Účetní jednotka vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 – Účetnictví účetní jednotky je vedené správně, jestliže neodporuje Zákonu o účetnictví č. 563/1991 sb. a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
• Sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti dle § 18 odst. 1 nebo 2 – Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. U vybraných účetních jednotek je součástí i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
• Účetní závěrka není ověřená auditorem, i přesto, že této povinnosti podléhá dle § 20 odst. 1
• Výroční zpráva není ověřená auditorem, i přesto, že této povinnosti podléhá dle § 21 odst. 7
• Účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu dle § 21a a neumožní tak třetím osobám nahlédnout do účetní závěrky
• Účetní jednotka dle § 31 neuschová účetní záznamy – účetní závěrku a výroční zprávu 10 let od konce období, kterého se týkají. Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány atd po dobu 5-ti let od konce období, kterého se týkají a účetní záznamy, kterými jednotka dokládá vedení účetnictví také po dobu 5-ti let od konce období, kterého se týkají.
• Velká účetní jednotka nezveřejní zprávu o platbách dle § 32d

‍Sankce 6% z netto hodnoty aktiv:

• Účetní jednotka nevede účetnictví v souladu s § 4 odst. 2 až 6 – vybrané účetní jednotky mají stanovený konkrétní rozsah pro vedení účetnictví.
  – Např. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku musí vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku.
• Účetní jednotka nesestaví účetní závěrku dle § 6 odst. 4 – Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní. Kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.
• Účetní jednotka nesestaví účetní závěrku dle § 19 odst. 1 k rozvahovému dni – rozvahovým dnem je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Zahajovací rozvahu sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1, a to k prvnímu dni účetního období.
• Účetní jednotka nevyhotoví výroční zprávu dle § 21 odst. 1 až 6 – vybrané účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a vyhotovit výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje ucelený, vyvážený a komplexní pohled na vývoj výkonnosti účetní jednotky a na stávající hospodářské postavení podnikatele.

‍Sankce 3 % z hodnoty konsolidovaných aktiv:

• Účetní jednotka nesestaví konsolidovanou účetní závěrku
• Účetní jednotka nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu
• Sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti
• Sestavená konsolidovaná účetní závěrka není ověřená auditorem
• Účetní jednotka konsolidovanou účetní závěrku nebo výroční zprávu nezveřejní
• Účetní jednotka nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy

Sankce ve výši 50 000,00 kč a 100 000,00 kč ukládá finanční úřad v případech jednoduchého účetnictví

• Za chybné vedení jednoduchého účetnictví, neuschování účetních záznamů a za nezveřejnění přehledu o majetku, závazcích a výroční zprávy ukládá finanční úřad sankci ve výši 50 000,00 Kč.
• Za nevedení jednoduchého účetnictví či nesestavené přehledů v kompletním rozsahu a v určené lhůtě finanční úřad ukládá sankce ve výši 100 000,00 Kč.
• Finanční úřad při ukládání pokut a při určování jejich výší vždy přihlíží k závažnosti spáchaného přestupku, jeho způsobu spáchání, následkům, době trvání a okolnostem, za kterých k přestupku došlo.

‍Pavla Vejtrubová‍
Accounting Consultant Assistant