Rozvrhování práce a výpočet mezd v rámci vyrovnávacího období

V dnešním článku jsem se rozhodla věnovat vyrovnávacímu období při plánování pracovnídoby a jejího rozvržení. Také se pokusím osvětlit, jak se postupuje při výpočtumezd a jaké jsou výhody a nevýhody tohoto opatření.

‍Vyrovnávací období – o co se jedná?

Vyrovnávacímobdobím pro účely pracovní doby je období, které zaměstnavatel určí a stanovítýdenní pracovní dobu, která se posuzuje v průměru za celé toto období.Tj. zaměstnanec musí za toto období odpracovat takový počet hodin, aby sev průměru jednalo o stanovenou týdenní pracovní dobu.

Vyrovnávacíobdobí tak prodlouží období pro naplnění fondu pracovních hodin. Pokud tedyzaměstnavatel používá vyrovnávací období, zaměstnancům je sledován početodpracovaných hodin v celé délce tohoto období (může se jednat o čtvrtletí nebopůlrok nebo i o celý kalendářní rok – pouze v případě, že zaměstnavatel máodbory) – v průběhu jednotlivých měsíců se plnění hodin sleduje pouzeorientačně nikoliv mzdově. Výhody i nevýhody jsou jak pro zaměstnance, tak prozaměstnavatele. Rozhodnutí o zavedení vyrovnávacího období tak není jednoduchéa mnozí zaměstnavatelé tuto variantu nemají.

Vyrovnávacíobdobí pro výpočet odpracovaných hodin může být upraveno pracovní smlouvou nebovnitřním předpisemzaměstnavatele. Výhoda pro zaměstnance je možnost převádět si hodiny v rámcicelého vyrovnávacího období a tak například vysokoškolští studenti si mohouponechat po domluvě se zaměstnavatelem větší volno v zaměstnání po dobuzkouškového období a poté si zameškané hodiny zase napracovat v době prázdnin,aniž by přišli o pravidelný měsíční příjem. Naopak zaměstnavatelé mohouvyužívat vyrovnávací období pro situace, kdy v některém měsíci potřebují, abydaný zaměstnanec odpracoval hodiny nad rámec pracovního fondu, například zanemocného kolegu a v dalším měsíci umožní zaměstnanci čerpat náhradní volno zadny, které v měsíci předtím neměl možnost vyčerpat, v tomto případě zaměstnanectak nepřijde o volno ani o mzdu.

Co se děje v jednotlivých měsících? 

Zaměstnanci je stále vyplácena plná měsíční mzda, bez ohledu naskutečný počet odpracovaných hodin a jednotlivé nedodělávky či přesčasy seposouvají do dalšího měsíce a zúčtují se až na konci vyrovnávacího období -zaměstnavatel tak nemusí proplácet nárazové přesčasy, ale může je převést do dalšíhoměsíce a například v dalším měsíci poskytnout zaměstnanci za tyto přesčasynáhradní volno. Obdobné je to s nedodělávkami, které si může zaměstnanecnapříklad napracovat až v dalším měsíci, aniž by musel čerpat dovolenou čineplacené volno a získá tak v daný měsíc nepokrácenou mzdu.

Co se děje na konci vyrovnávacího období?

Na konci vyrovnávacího období se vypočítá celkový počet hodin,který měl daný zaměstnanec za celé období odpracovat a porovná se se skutečněodpracovanými hodinami – případný rozdíl se poté se zaměstnancem zúčtuje vpodobě přesčasů, kdy se vyplatí řádná mzda za odpracované hodiny nad pracovnífond a příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% průměrného výdělku.Pokud zaměstnanec neodpracuje celý fond a vzniknou tak nedodělávky, je třebaposoudit, zda zaměstnanec opravdu odpracoval všechny naplánované směny, kterému zaměstnavatel vypsal. V případě, že zaměstnanec některé směny zameškal,vyhodnotí se tyto jako absence a dojde k pokrácení měsíční mzdy.V případě, kdy ale zaměstnanec odpracuje všechny naplánované směny apřesto vznikne nedodělávka, jedná se o chybu na straně zaměstnavatele,zaměstnavatel nepřiřazoval práci a tak zaměstnanci náleží plná mzdav podobě překážek na straně zaměstnavatele.

Úskalí vyrovnávacího období?

Úskalí může nastat v momentě, kdy zaměstnavatel špatně naplánovalrozvržení práce a zaměstnanec například ukončí pracovní poměr. Zde je potépovinností zaměstnavatele zaměstnanci proplatit i hodiny, které zaměstnanecreálně neodpracoval v podobě překážek na straně zaměstnavatele, popřípaděmusí proplatit hodiny nad fond jako přesčas.

Pro zaměstnance naopak může být nepříjemná situace, kdy v jednomměsíci opracovali více hodin, než bude proplaceno a že mnohdy místo proplacenípřesčasových hodin dostanou na konci vyrovnávacího období náhradní volno zapřesčasy z minulých měsíců. V extrému by mohla i nastat situace, kdyzaměstnanec 2 měsíce pracuje více hodin (nastřádá si přesčasy) a poslední 3.měsíc obdrží náhradní volno za přesčasy – jedná se hlavně o provozy snerovnoměrnou pracovní dobou nebo o nepřetržité provozy.

Za plánování směn je tedy vždy zodpovědný zaměstnavatel, který zaměstnanci přiřazuje práci a plánuje rozvržení jednotlivých směn. Zaměstnavatel má právo nařídit práci přesčas v celkovém rozsahu 150 hodin ročně, což je v průměru 8 hodin týdně. Práce přesčas musí být samozřejmě placená. Ale je nutné si uvědomit, že přesčasem není čas strávený v zaměstnání neproduktivně a dobrovolně po skončení pracovní doby nebo čas, kdy jste nuceni dodělat zadanou práci, kterou jste vlastním zaviněním nedokončili včas.