Aktuální legislativní změny s dopadem na zpracování mezd v roce 2019

Aktuální legislativní změny

s dopadem na zpracování mezd v roce 2019

Změny v daňové legislativě
‍Od 1.5.2019 byl navýšen limit pro srážkovou daň u zaměstnanců bez prohlášení poplatníka daně na 3.000 Kč. Došlo tedy ke sjednocení s hranicí příjmů rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, jejíž nová výše platila již od 1.1.2019. Tato změna se nijak nedotkne srážkové daně u dohod o provedení práce, u kterých, v případě, že zaměstnanec neučinil prohlášení k dani, zůstává zachován limit ve výši 10.000 Kč.

Změny v oblasti sociálního zabezpečení
Od 1.7.2019 dochází k významné změně ve výplatě náhrady při dočasné pracovní neschopnosti, spočívající zejména ve zrušení karenční doby, tzn. vyplácení náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, již od první zmeškané směny. Pro vyplacení náhrady mzdy již od prvního dne je rozhodující, aby pracovní neschopnost vznikla až po účinnosti novely zákona. Pokud tedy např. nemoc vznikne 30. června 2019, náhrady mzdy za první tři zmeškané směny zaměstnanci nenáleží.

Jako kompenzace zvýšených nákladů zaměstnavatelů dojde ke snížení odvodu sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem ze stávajících 25 % na 24,8 %.

Změny ve výpočtu srážek
Od 1.6.2019 dochází ke změně v oblasti výpočtu srážek, jejímž cílem je větší ochrana dlužníků. Tato změna spočívá zejména ve stanovení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení. Tato částka činí od 1.6.2019 dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

To znamená, že v případě srážek prováděných v období do 31.5.2019 činila částka, nad kterou byla mzda postižitelná bez omezení, pouze 9.643 Kč, zatímco od 1.6.2019 se již jedná o její dvojnásobek, tedy 19.286 Kč.

Uvedená změna se poprvé projeví při výpočtu mezd za červen 2019.

Pro lepší ilustraci dopadu této legislativní změny uvádíme srovnání na příkladu nepřednostní pohledávky u svobodného a bezdětného zaměstnance s měsíční čistou mzdou ve výši 30.000 Kč:

‍

Další legislativní změny, jejichž účinnost se předpokládá od roku 2020
Od roku 2020 by mělo dojít ke zvýšení rodičovského příspěvku, který rodiny mohou vyčerpat do čtyř let věku dítěte z 220.000 Kč na 300.000 Kč, resp. z 330.000 Kč na 450.000 Kč v případě narození více dětí.

Nová výše příspěvku se bude vztahovat bez výjimky na ty, komu se narodí dítě v roce 2020 a dále na toho, kdo sice již v předchozích letech rodičovský příspěvek čerpal, ale v čerpání pokračuje i na začátku roku 2020. Naopak rodinám, které sice budou mít v roce 2020 dítě mladší čtyř let, ale rodičovský příspěvek již před rokem 2020 vyčerpaly, nárok na navýšený rodičovský příspěvek nevznikne.

Návrh MPSV podpořila vláda a nyní bude předložen Poslanecké sněmovně. Jeho schválení je však velmi pravděpodobné.‍

‍

Předpokládaný vývoj ve mzdové oblasti

Zrušení superhrubé mzdy
Z důvodu obav o negativní dopad pro státní rozpočet dochází k opakovanému odkládání již dříve navrhovaného zrušení zdanění příjmů zaměstnanců metodou superhrubé mzdy a zavedení progresivní sazby daně. Jednalo by se o zavedení pevné sazby 19 %, která by byla počítána přímo z hrubého příjmu zaměstnance, nikoliv superhrubé mzdy (hrubý příjem zaměstnance navýšený o odvody pojištění hrazeného zaměstnavatelem). Současně by mělo dojít ke zrušení solidárního zvýšení daně a namísto něj zavedeno druhé daňové pásmo ve výši 23 % pro vysoké příjmy.

Ze strany Ministerstva financí je v této souvislosti dále navrhováno, pro vyrovnání rozpočtu, že by po zrušení superhrubé mzdy stát přestal hradit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. V současné době se nepředpokládá, že by k uvedeným změnám, budou-li vůbec schváleny, mělo dojít dříve nežli v roce 2021.‍

Elektronické neschopenky
Kvůli náročným přípravám technického řešení a připomínkám ze strany zaměstnavatelů a lékařů dochází k opakovaným odkladům projektu elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky měly být původně uvedeny do praxe již 1.1.2019, následně došlo k odkladu na 1.1.2020. Není však v tuto chvíli jednoznačné, zda bude tento termín již skutečně dodržen.
‍

Kromě celkového zjednodušení administrativy lékařů, zaměstnavatelů i zaměstnanců, má být jedním z cílů zavedení e-neschopenek pomoc zaměstnavatelům, po zrušení karenční doby, získat rychle informace o krátkodobých pracovních neschopnostech a tím zamezit jejich zneužívání. Zaměstnavatel si totiž bude moci na ePortálu ČSSZ vyžádat elektronické zasílání notifikací o pracovní neschopnosti zaměstnanců a v takovém případě mu bude doručena v okamžiku, kdy neschopenku ošetřující lékař odešle na ČSSZ.

Papírové neschopenky však budou ještě v omezeném rozsahu existovat i nadále, a to zejména pro pracovní neschopnosti s datem vzniku před spuštěním projektu e-neschopenek. Stejně tak zůstanou zachovány jako záloha v případě výpadku elektronického systému.

Původně měli lékaři již od 1.7.2019 hlásit pracovní neschopnosti výhradně elektronicky, i zde však došlo k posunu pravděpodobně na říjen 2019. Probíhají však již testování e-neschopenek některými zdravotnickými zařízeními na dobrovolné bázi. Ze strany ČSSZ již také probíhají četné aktivity vedoucí k zajištění technického řešení a představení jeho principů zástupcům zaměstnavatelů a lékařů prostřednictvím workshopů nebo organizace konferencí pro vývojáře mzdových a účetních systémů.‍

Novela Zákoníku práce
Prozatím není známý vývoj plánované novely Zákoníku práce, jejíž část měla vstoupit platnost již v průběhu roku 2019. Hlavními body této novely jsou:

• Garantování původního pracoviště a práce po ukončení čerpání rodičovské dovolené.
• Zkrácení vyrovnávacího období u DPČ z 52 týdnů na 26 týdnů.
• Automatický výpočet pro navyšování minimální mzdy.
• Nová koncepce dovolené (ustanovení týkající se dovolené mají vstoupit v platnost až v roce 2020).
• Změny v oblasti doručování.

‍

Anna Vraná Rubínová
Payroll Consultant Senior